Historie tratě

Místní (dnešními slovi regionální) trať Praha - Vršovice - Vrané nad Vltavou - Čerčany s odbočnou tratí z Vraného nad Vltavou do Dobříše byla postavena v letech 1881 až 1990 spojením několika stavebních úseků. Jako první byl Vybudován úsek Z Prahy - Vršovic (dříve Nusle - Vršovice) do Prahy Modřan (dříve Modřany) v délce 12, 358 km. Koncesi ke stavbě a k provozu tohoto úseku obdržela v roce 1881 Společnost Českých obchodních drah, v jejímž čele stál inženýr Jan Muzika, významný český železniční stavitel a podnikatel. Provoz byl zahájen 1. března 1882. Hlavním podnětem pro vybudování tohoto úseku byla existence modřanského cukrovaru a snaha o jeho napojení na železnici.V roce 1885 přešla trať do majetku Společnosti rakouských místních drah a k jejímu zestátnění došlo k 1. lednu 1894. 4. března 1895 byla po pětiletém jednání vydána koncese pro stavbu dráhy z Modřan do Čerčan s odbočkou do Dobříše. V červenci 1895 byla zadána stavba úseku Čerčany - Prosečnice (dříve Požáry) v délce 15, 924 km družstvu J. a V. Kovaříků a po patnácti měsících, 18. ledna 1897, byl úsek předán do provozu. Stavba úseku Modřany - Vrané nad Vltavou - Dobříš byla zadána podnikatelství inženýra O. Žiwotského a J. Hraběte v listopadu 1895 a provoz zde byl zahájen lokomotivou 97.111 KkStB 22. září 1897. Ke stejnému datu byl zahájen provoz i v úseku Prosečnice (dříve Požáry) - Jílové u Prahy (dříve Jílové) o délce 4,181 km, na němž od jara roku 1897 pracovalo podnikatelství inženýra Kuděje a Fanty. Zbývající, stavebně nejtěžší úsek Jílové u Prahy (dříve Jílové) - Skochovice s délkou 14,709 km byl v lednu 1898 zadán firmě inženýra O. Žiwotského a J. Hraběte, která jej vybudovala za dva roky a k 1. květnu 1900 otevřela. Provoz zajišťovaly státní dráhy, k zestátnění došlo v roce 1925.

V roce 1899 byl v úseku Praha - Zbraslav (dříve Zbraslav) - Měchenice (dříve Trnová - Měchenice) zkoušen první Křižíkův elektrický akumulátorový vůz, v letech 1905 až 1906 pak hnací parní vůz 1.02 KkStB (později M 124.001) "Komárek", který dnes můžete nalézt v Národním technickém muzeu v Praze.

V roce 1926 byl částečně přeložen úsek mezi km 10,830 - 11,640, další úpravy probíhaly v roce 1927. 94 metrů dlouhý tunel pod vrchem Bohdalcem byl v roce 1929 nahrazen širokým zářezem z důvodu výstavby vleček k místním podnikům. Součástí těchto prací bylo i dokončení ocelového mostu přes bývalou Táborskou ulici a železobetonového mostu přes potok Botič. Na celé přeložce byl zahájen provoz 22. května 1930. Z důvodu výstavby tramvajové tratě do Modřan byl v červnu 1991 přeložen úseku mezi Prahou - Braníkem a Prahou - Modřanami mezi továrny Orionky a Chirany a Vltavu. Část původního tělesa slouží dnes jako nepoužívaná vlečka k těmto továrnám. V souvislosti s výstavbou vodního díla ve Vraném nad Vltavou byl při jeho budování zvednut o 2,95 metru most přes Vltavu mezi odbočkou Skochovice a žst. Měchenice; z tohoto důvodu trať od mostu do Měchenic klesá.

Trať sloužila k přepravě dřeva z okolí Dobříše, zásobení modřanského cukrovaru nebo papíren ve Vraném nad Vltavou a k obsluze kovohutí Mníšek. Byla důvodem růstu turistického ruchu v okolí Dobříše a celých Brd. Deně jsou vlaky na této trati přepravováni lidé do škol, zaměstnání, za povinostmi i zábavou. Brdská krajina a zachovalá příroda, malebné okolí řeky Sázavy a lesy bohaté na lesní plody lákaly a lákají množství turistů, chatařů a trempů a stále více lidí vyznávajících aktivní formu odpočinku, jakou nabízí pěší turistika, vodáctví, cykloturistika a v zimě běžky.