Popis tratě

Tratě Posázavského pacifiku tvoří jenokolejné tratě Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany s odbočnou tratí Vrané nad Vltavou - Dobříš, Čerčany - Ledečko - Český Šternberk - Zruč nad Sázavou - Světlá nad Sázavou a odbočné tratě Ledečko - Bečváry - Kolín a Zruč nad Sázavou - Kutná Hora. My se budeme zabývat pouze tzv. spodní částí tratí Posázavského pacifiku, tedy tratí, jež naleznete v jízdním řádu Českých drah, a. s. (http://www.cd.cz) pod číslem 210 (ve služebních pomůckách je pak interně označována číslem 523). V úseku Praha hlavní nádraží - Praha - Vršovice je trať čtyřkolejná, v úseku Praha hlavní nádraží - Praha - Krč elektrifikovaná stejnosměrnou napájecí soustavou 3kV a v tomto úseku se taktéž jedná o dráhu celostátní. V ostatních úsecích je trať jednokolejná, neeliktrifikovaná a má status regionální tratě. Provoz je zajišťován motorovými vozy řady 810 (dříve M 152.0) (http://vozy.atlaslokomotiv.cz/810/index.html) nebo dieselovými lokomativami řady 714 (http://motorove.atlaslokomotiv.cz/714/index.html) a přípojným vozy řady 010 Btax (dříve Baafx), v přepravních špičkách pak motorovými lokomotivami řady 749 (dříve T 478.1) (http://motorove.atlaslokomotiv.cz/751/index.html) a patrovými velkokapacitními vozy řady Bmto (dříve Bmo).

Praha - Vrané nad Vltavou

Po odjezdu od nástupiště žst. Praha hlavní nádraží vlak vjíždí do jedno z tunelů čtyřkolejné železniční tratě do žst. Prahy - Vršovice, částečně souběžně vedoucí s dvoukolejnou tratí do žst. Prahy - Vyšehrad. Po zastavení v žst. Praha - Vršovice se trať směrově odděluje od hlavní trati do Benešova u Prahy a Českých Budějovic a společně s tratí na Odstavné nádraží jih (ONJ) se stáčí k jihozápadu. Po pravé straně míjíme nástupiště služební zastávky Praha - Vršovice depo a po několika set metrech se dostávame na nadjezd nad ONJ, dále se připojujeme k železniční trati Praha - Vršovice čekcí koleje (vjezd) - Praha - Radotín, podjíždíme pod tratí metra a z levé strany tratě lemuje klesající směrově stejně vedená vlečka metra Dopravního podniku hlavního města Prahy (http://www.dpp.cz). Po ojezdu od nástupišť žst. Praha - Krč trať prudce klesá, z Pravé strany míjí branický pivovar a po křížení s pozemní komunikací následuje žst. Praha - Braník, nádraží s bývalým někdejším druhým největším prodejem lístků na tratích ČSD. Po podjezdu pod mostem Inteligence a nadjezdu Modřanské komunikace a tramvajové tratě se trať přibližuje k Vltavě a souběžně proti proudu řeky se vydává k jihu. Po levé straně míjíme čokoládovnu Orion a přijíždíme do zastávky Praha - Modřany zastávky, jež se nachází v obvodu žst. Praha - Modřany. Po levé straně se nachází přstupní terminál mezi vlakovou, tramvajovou a nyní již i autobusovou dopravou. Projíždíme kolem zbytků modřanského cukrovaru, jednoho z hlavních důvodů vybudování naší tratě, kolem nádražní budovy žst. Praha - Modřany a po pravé straně vidíme soutok řek Vltavy a Berounky. Zastavujeme v zastávce Praha - Komořany a po jejím opouštění můžeme na kopci vidět Komořanský zámeček. Po podjezdu pod mostem Závodu Míru vjíždíme do poslední stanice na území hlavního města žst. Praha - Zbraslav. Dále se trať vine souběžně s pozemní komunikací a prochází osadou Jarov, zastavujeme na stejnojmené zastávce a po křížení s místní komunikací vjíždíme do téměř 400 metrů dlouhého tunelu, za nímž následuje prudčí stoupání a dva úrovňové přejezdy a pak již kolejiště žst. Vrané nad Vltavou.

Vrané nad Vltavou - Čerčany

Po projetí společného úseku s odbočnou tratí do Dobříše a zastávkou Skochovice se za stejnojmenou odbočkou (původní název Lhota) trať vine podél vodní nádraže Vrané s areálem vodního lyžování a dále podél řeky Vltavy. Po necelých čtyřech kilometrech následují tři davelské tunely, mezi druhým a třetím stávala dříve zastávka Davle - Libřice (dříve Libřice) a v tomto místě se již také několik let uvažuje o znovuzřízení zastávky, tentokráte pod názvem Davle přírodní park. Za posledním tunelem vjíždíme do malebné žst. Davle, známá především mezi tvůrci a příznivci filmů. Kousek za stanicí se nachází soutok řek Sázavy a Vltavy a trať se prudkým stoupáním vydává do krásné a dosud téměř neporušené krajiny dolního Posázaví, dávného ráje chatařů a trempů se stovkami chat bez možnosti přístupu jinak než pěšky. Po levé straně se nachází zastávka Petrov - Chlomek a po dalším stoupání zastávka Petrov u Prahy s rozcestím turistických stezek, jež je rovněž nástupní zastávkou vodáků, kteří v Pikovicích, známem to turistickém středisku s každoročními festivaly, ukončili svou cestu po Sázavě. Napravo se objevu vrch Medník s rezervací místního endemitu, kandíku psího zubu. Dále projíždíme skalnatým terénem a kolem skalního útvaru Komín, jež je jednou z dominant trati. Následuje krátký tunel a dnes již pouze zastávka s nákladištěm - zrušená stanice - Luka pod Medníkem. Následuje opět náročný kopcovitý terén a průjezd dvěmi tunely, mezi nimiž se nachází nejvyšší kamenný viadukt v republice, vedoucí přes rokli Kocour a Studený potok, zvaný Žampašský podle stejnojmené nedaleké obce s výškou 41,5 metru a délkou 109,33 metru. Pak již vjíždíme do žst. Jílové u Prahy, jež je zhruba dva kilometry vzdálena od samotné obce. Nyní se trať poprvé vzdaluje od Sázavy a následuje krajina s polemi i zahradami. Následují zastávky Kamenný Přívoz, známý především vyznavači pěší turistiky a Prosečnice s léčebnou tuberkulózy a respiračních onemocnění. K trati se připojuje vlečka z lomu a vjíždíme do zastávky Krhanice - opět zrušená bývalá stanice. Z pravé strany se opět objevuje Sázava, která nás bude provázet až do Týnce nad Sázavou. Ze zastávky Chrást nad Sázavou je vidět kostel svaté Kateřiny z roku 1175 a následuje železniční stanice Týnec nad Sázavou, kde začíná velká část cest sázavských vodáků. Za stanicí přejíždíme po dvoupolovém ocelovém mostě na levý břeh Sázavy a následuje zastávka Pecerady. Dostáváme se do nejvýše položené zastávky Poříčí nad Sázavou - Svárov (323 m n. m.) a za ní opět sjíždíme do Poříčí nad Sázavou s románským Kostelem svatého Petra a Pavla, postaveného kolem roku 1100, a kostelem svatého Havla. Podjíždíme dálniční přípojku z Mirošovic do Benešova a po několika stech metrech údolím Sázavy a následném stoupání vjíždíme do žst. Čerčany.

Vrané nad Vltavou - Dobříš

Po odjezdu z Vraného nad Vltavou a minutí dvou úrovňových přejezdů vlak po pár minutách jízdy zastavuje v zastávce Skochovice, po zhruba dvěstěpadesáti metrech se po pravé straně objevuje odbočka Skochovice a vlak se vydává po odbočné trati na most přes Vltavu do žst. Měchenice. Za touto stanicí nastává dlouhé a prudké stoupání. Trať se vine údolým Bojovského potoka, trampskými osadami, krásnou přírodou a hustými lesy. Cestou míjíme zastávky Klínec, Bojov a Bojanovice a zastavujeme v žst. Čisovice. Dále je již stoupání menší, avšak stále táhlé. Přibližně po kilometru jízdy v lese odbočuje vlečka kovohutí Mníšek pod Brdy, vlak zastavuje v zastávce Rymáně a poté se dostává do žst. Mníšek pod Brdy, jež leží přibližně dva kilometry od samostatné obce s raně barokním čtyřkřídlovým zámkem s nárožními věžemi. Po více než kilometru jízdy trať dosahuje své nejvyšší nadmořské výšky (458,7 m n. m.) a dále již až na jednu vyjímku klesá. Následuje zastávka Nové Ves pod Pleší se zrušeným nákladištěm a plicním sanatoriem. Trať se vine rozmanitým terénem do žst. Malá Hraštice. Zde je zajímavostí noční výluka služby dopravních zaměstnanců. Za stanicí se trať stáčí více na západ a po několikerém křížení s pozemní komunikací vlak zastavuje v zastávce Mokrovraty. Převážně po pravé straně tratě jsou vidět novostavby přepychových vil. Vlak zastavuje v zastávce Stará Huť, kterou rovněž prochází úrovňové křižování. Násluduje krátká vlečka do původních železáren a po křížení s hlavní silnici již následuje žst. Dobříš, jež je vzdáleno od samotného centra obce s původním gotickým hradem a velkolepým zámkem s francouzskou zahradou.